Římskokatolická farnost u kostela

Nejsvětější Trojice Brno - Královo Pole

Interní sekce webu

Liturgické čtení

Využíváte nezabezpečené připojení k těmto stránkám. Pro přechod na zabezpečené navštivte stránku https://farnost-krpole.cz

25. neděle v mezidobí

1. ČTENÍ Iz 55, 6-9



Mě myšlenky nejsou myšlenky vaše.



Čtení z knihy proroka Izaiáše.

Hledejte Hospodina, když je možné ho najít, vzývejte ho, když je blízko! Ať přestane bezbožník hřešit, zločinec ať změní své smýšlení;

ať se obrátí k Hospodinu, a on se nad ním smiluje, k našemu Bohu, který mnoho odpouští.

Mé myšlenky nejsou myšlenky vaše ani vaše chování není podobné mému - praví Hospodin. O kolik totiž převyšují nebesa zemi, o to se liší mé chování od vašeho chování, mé myšlení od myšlení vašeho.




Žl 145 ( 144 ), 2-3. 8-9. 17-18 Odp.: 18a



Odp.: Blízko je Hospodin všem, kdo ho vzývají.


Každý den tě, Bože, budu velebit
a chválit tvé jméno po všechny věky. Veliký je Hospodin a veškeré chvály hodný, jeho velikost je nevystižná.

Odp.


Milosrdný a milostivý je Hospodin, shovívavý a plný lásky.
Dobrotivý je Hospodin ke všem
a soucit má se všemi svými tvary.
Odp.


Spravedlivý je Hospodin ve všech svých cestách a svatý ve všech svých činech.
Blízko je Hospodin všem, kdo ho vzývají, všem, kdo ho vzývají upřímně.

Odp.





ČTENÍ Flp 1, 20c-24. 27a



Pro mě život je Kristus.


Čtení z listu svatého apoštola Pavla Filipanům.

Bratři !

    Budu moci oslavit na sobě Krista, ať svým životem, ať svou smrtí. Vždyť pro mě život je Kristus a smrt ziskem. Avšak kdybych tady žil dál, mohl bych ještě s užitkem pracovat. A proto nevím, co bych měl volit.

    Přitahuje mě totiž obojí: mám touhu zemřít a být s Kristem - a to je věc mnohem, mnohem lepší; ale pro vás je zase nutnější, abych zůstal ještě na živu.

    Jen se chovejte tak, jak to odpovídá Kristovu evangeliu.



EVANGELIUM Mt 20,1-16a



Závidíš, že jsem dobrý?



Slova svatého evangelia podle Matouše.

    Ježíš řekl svým učedníkům toto podobenství:

    "Nebeské království je podobné hospodáři, který vyšel časně zrána najmout dělníky na svou vinici. Smluvil s dělníky denár na den a poslal je na vinici. Když vyšel kolem devíti hodin, viděl jiné, jak stojí nečinně na trhu. Řekl jim: 'Jděte i vy na mou vinici a dám vám, co bude spravedlivé.' A šli. Kolem dvanácti a tří hodin odpoledne vyšel znovu a udělal to zrovna tak.

    Vyšel kolem pěti hodin a našel jiné, jak tam stojí, a řekl jim: 'Co tu celý den nečinně stojíte?' Odpověděli mu: 'Nikdo nás nenajal.' Řekl jim: 'Jděte i vy na mou vinici!'

    Když nastal večer, řekl pán vinice svému správci: 'Zavolej dělníky a vyplať jim mzdu, začni od posledních k prvním.' Přišli ti, kdo nastoupili kolem pěti odpoledne, a dostali po denáru. Když přišli první, mysleli, že dostanou víc, ale i oni dostali po denáru.

    Vzali ho, ale reptali proti hospodáři: 'Tady ti poslední pracovali jedinou hodinu, a dals jim zrovna tolik co nám, kteří jsme nesli tíhu dne i horko.' On však jednomu z nich odpověděl: 'Příteli, nekřivdím ti. Nesmluvil jsi se mnou denár? Vezmi si, co ti patří, a jdi. Chci však i tomuhle poslednímu dát jako tobě. Nesmím s tím, co je moje, dělat; co chci? Anebo závidíš, že jsem dobrý?' "