5. neděle postní

1. ČTENÍ Iz 43,16-21

Hle, činím věci nové a napojím svůj lid.


Čtení z knihy proroka Izaiáše.
   
Tak praví Hospodin, který vytvořil v moři cestu, v mocných vodách stezku,
který (k soudu) vyvedl vozy i koně, vojsko i silné reky;

všichni spolu leží, již nevstanou, jako knot zhasli, dohořeli: "Nevzpomínejte na věci minulé,
nedbejte na to, co se dávno stalo! Hle, činím věci nové,

teď již vzcházejí, což to nepoznáváte? Gestu vytvořím na stepi

a stezky na poušti. Divoká zvěř mě oslaví, šakalové a pštrosi,

že jsem dal vodu na stepi, řeky na poušti,

abych napojil svůj lid, svého vyvoleného, lid, který jsem stvořil pro sebe,

který bude hlásat mou chválu."

Žl 126 (125),1-2ab.2cd-3.4-5.6 Odp.: 3

Odp.: Velkou věc s námi udělal Hospodin, naplnila nás radost.


Když Hospodin přiváděl siónské zajatce, byli jsme jako ve snách.
Tehdy byla naše ústa plná smíchu a náš jazyk plný jásotu.
Odp.

Tehdy se říkalo mezi pohany: "Velkou věc s nimi udělal Hospodin!" Ano, velkou věc s námi udělal Hospodin, naplnila nás radost.
Odp.

Hospodine, změň náš osud,
jako se mění údolí na jihu země. kdo sej í v slzách,
žnout budou s jásotem Odp.

Vycházej í s pláčem,
když nesou semeno k setí: přijdou však s jásotem
a přinesou své snopy. Odp.

2. ČTENÍ Flp 3,8-14

Pro Krista jsem se všeho zřekl, a protože umřel on, i já mu chci být v tom podobný.

Čtení z listu svatého apoštola Pavla Filipanům.

Bratři!
   
Všecko považuji za škodu ve srovnání s oním nesmírně cenným poznáním Ježíše Krista, svého Pána. Pro něj jsem se toho všeho zřekl a považuji to za bezcenný brak, abych mohl získat Krista a byl s ním spojen; nemám přece vlastní spravedlnost, která se získá zachováváním Zákona, ale tu, která se dává tomu, kdo věří v Krista, totiž tu, která přichází od Boha a spočívá na víře. Tak na sobě poznám Krista i moc jeho zmrtvýchvstání a účast v jeho utrpení; a protože umřel on, i já mu chci být v tom podobný. Potom, jak doufám, dosáhnu i vzkříšení z mrtvých.
   
Tím neříkám, že už bych toho dosáhl nebo že jsem už dokonalý; ale ze všech sil se snažím to uchvátit, protože i mne samého uchvátil Kristus Ježíš. Bratři, já si nenamlouvám, že už jsem to uchvátil. Ale o jedno mi jde: nedbám na to, co je za mnou, ale ženu se k tomu, co je přede mnou. Běžím k cíli za vítěznou nebeskou odměnou, ke které nás Bůh povolal skrze Krista Ježíše.

EVANGELIUM Jan 8,1-11

Kdo z vás je bez hříchu, ať první hodí po ní kamenem.


Slova svatého evangelia podle Jana.
   
Ježíš odešel na Olivovou horu. Ale brzo ráno se zase objevil v chrámě a všechen lid přicházel k němu. On se posadil a učil je.
   
Tu k němu učitelé Zákona a farizeové přivedli ženu přistiženou při cizoložství. Postavili ji doprostřed a řekli mu: "Mistře, tato žena byla dopadena v cizoložství při činu. Mojžíš nám v Zákoně nařídil takové ženy ukamenovat. Co říkáš ty?" Tou otázkou ho chtěli přivést do úzkých, aby ho měli z čeho obžalovat.
   
Ježíš se však sehnul a psal prstem na zem. Když nepřestávali otázkami na něj dotírat, vzpřímil se a řekl jim: "Kdo z vás je bez hříchu, ať první hodí po ní kamenem." A sehnul se opět a psal na zem. Když to uslyšeli, jeden za druhým se vytráceli, starší napřed, až zůstal on sám a žena před ním.
   
Ježíš se vzpřímil a řekl jí: "Ženo, kam se poděli? Nikdo tě neodsoudil?"
   
Odpověděla: "Nikdo, Pane."
   
Ježíš řekl: "Ani já tě neodsuzuji. Jdi a od nynějška už nehřeš! "